Souhrn událostí z posledních dnů
02.09.2012 19:57
Za posledních pár dnů se toho odehrálo hodně, bohužel jsem se nemohl ozvat dříve, protože jsme prozatím neměli internet. Nevadí, alespoň jsou Vám mé články vzácnější. Bez internetu se dá bez obav obejít. Připouštím, není to jednoduché, ale musím si zvykat a brát to jako přípravu na můj budoucí poustevnický život. A když není internet, hezky se čte. Dárek od Patrika Maňáska už je skoro přelouskaný. Naštěstí tu mám dostatek čtiva, než někde seženu nabíječku na Kindle. No, třeba se "poštěstí" a net nebudeme mít tak dlouho (psáno v době, kdy jsme ho ještě neměli), že sáhnu i po Španělštině pro samouky. Uvidíme.
29.8.2012 - středa
Po příjezdu Verči se změnilo pár věcí. První ze všeho jsme šli na prohlídku bytu. Možná bychom ho brali, ale byly tam nějaké mouchy, tak jsme řekli, že se do zítřka rozhodneme a dáme vědět. Večer jsme měli další schůzku ohledně bytu se Slovenkou Ivanou. Byt hezký, lokalita přímo u moře, co víc si přát? Do zítřka máme dát vědět. Díky tomu, že Verča neměla kde spát a už dříve na Facebooku chatovala s ňákým Francouzem (Arthurem) - erasmákem stejně jako my, byla mu nucena napsat znovu. Tentokrát s žádostí o nocleh. Měli jsme štěstí oba. Arthuro byl velmi vstřícný a pozval nás k němu do bytu na nějaký ten sedánek. Tam jsme se seznámili s dalšími super lidmi, konkrétně s druhým Francouzem (Joannem), Francouzkou (Jessicou) a Polkou (říkejme jí třeba Vilma, fakt už nevím její jméno). Trochu se popilo (o flašky na bytě nebylo nouze), Verča šla spát (ani se jí po příletu nedivím) a já se vydal s nimi do rušných ulic Las Palmas. Zavítali jsme do místního podniku s názvem Limbo bar, hemžícím se opravdu velkým množstvím erasmáků. Poochutnávali jsme pár dalších drinků a byla zábava.
30.8.2012 - čtvrtek
Jak už to tak bývá, horší bylo ráno. Bohužel hned po probuzení jsem si vzpomněl, že mi Arthuro říkal, že dnes bude další akce, protože je čtvrtek - den, kdy se každý týden veselí ve Veguetě - historické části města kousek busem. Vzpomínal jsem taky na to, co jsem Arthurovi slíbil - samozřejmě přijdu a s sebou vezmu již dříve zmiňovanou flašku Bechera. No co, s Verčou jsme vyrazili na pláž a časem jsem byl jako znovuzrozený. Dostáváme sms od majitele bytu, na který jsme se byli včera kouknout - už ho pronajal někomu jinému. Aha, super! Ihned píšeme Slovence Ivaně, že byt bereme. Večer jsme se vypravili, koupili pivka, vzali flašky a vyrazili znovu do nic dobré věštícího Arthurova bytu. Přišel taky Joann a opakovalo se něco podobného jako den předtím. V průběhu večera jsem, jak je zvykem, začal být soutěživý a chtěl jsem uzavírat sázky. Naštěstí aspoň Arthuro byl v tomto ohledu úplně stejný jako já a na mou sázku kývl! Spočívala v tom, že si jednoduše střihneme kámen, nůžky, papír teď a kdo prohraje, musí dopít všechen alkohol ležící na stole. Jo, ten večer jsem měl štěstí a můj papír sevřel Arthurův kámen. Při vší smůle a jeho štěstí v neštěstí byla na stole už jen sedmička bílého, půlka sedmičky růžového a na dně Bechera (kterého jsem dopil já z důvodu mé dobročinné povahy). Protože jsem charakter, tak jsem si s ním ještě párkrát střihl o to, kdo vypije na ex pohárek bílého. Stejně jsem zase skoro pokaždé vyhrál, takže si moc nepomohl. Vegueta byla hezká, jistě i Arthurovi se líbila. Vypadalo to asi tak, že stovky lidí postávaly na ulicích a každý se bavil s každým. Ach, jak je ten erasmácký život přátelský. Potkal jsem tam dokonce svého dočasného italského spolubydlícího Lorenza (z bytu od Iňakiho).
31.8.2012 - pátek
Následné probuzení (11:46) nebylo o moc příjemnější než to předešlé. O to hůř, že jsem musel vstát a promluvit si s mistrem Josém Rodrigem (majitelem bytu). Tlumočníka nám dělal právě Lorenzo, kterého jsem před chvílí potkal na akci. Prý že musím vypadnout untill midnight. Říkám OK a šel jsem si znovu lehnout. Mezitím došla Verča, chvíli jsme zevlili a vzápětí přišel Lorenzo, že jsem to asi blbě pochopil (teda spíš on se blbě vyjádřil) a musím opustit byt ne do půlnoci, ale do poledne. Vzhledem k tomu, že bylo 12:21, usoudil jsem, že je čas odejít. Naštěstí mi těsně před odchodem na Facebooku píše Yoann, jestli teda u něj dnes chci přespát (protože byt se Slovenkou máme domluvený až od soboty). Aha, já si vlastně včera na dnešek domluvil nocleh, málem bych zapomněl! Ihned mu odepisuji, že chci a jestli můžem hned teď přijít a dát si k němu alespoň kufry. Nejenom, že nás přivítal s otevřenou náručí, ale ještě k tomu nám uvařil! Jak milý hoch! Při obědě poznáváme Slovince Juraje, který akorát přiletěl a taktéž dočasně spí u Joanna. Dostávám zprávu od Ivany - Slovenky, se kterou budeme bydlet, pokud vše klapne, že dnes 19:30 sraz na bytě a můžeme se stěhovat. Dnes máme štěstí! Vše proběhlo jak mělo a od tohoto dne jsem majitelem pokoje s výhledem na moře. Dokonce slyším vlny, když usínám. Dokonce jsme ještě stihli zakoupit toastovač a dočasně máme co jíst. Och, such a beautiful day!
1.9.2012 - sobota
Honza Kořistka má narozeniny. Na jeho počest si kupuji nový ručník s nádechem kanárských poníků! V novém bytě si připadám jak na zámku (fakt to tady tak vypadá). Ty historické kusy nábytku by mohli dát rovnou do muzea. Den ode dne jsou větší vlny. Pomalu se ani koupat nedá - je třeba si řádně uvázat plavky. Večer vyrážíme s Ivankou na rozlučkovou párty s Finkou a Polkou na pláž Las Alcavaneras. Sedí se v kroužku a ze všech stran chrlí pohoda. Neschází tu kytara a pějí se písně od Manu Chaa. Pohodu mně kazí fakt, že se všichni kolem baví španělsky a já musím říkat jen: "No hablo espaňol." Zítra se začínám učit španělštinu!!! Zítra je neděle a prý nikdo nic nedělá. Tak po zítřku!!
2.9.2012 - neděle
Nic nedělám...
...Tohle je můj výhled z okna ;)
Autor: MV
