Příjezd dobrý, všechno dobré?

        Je tomu už tak, od dnešního dne se oficiálně nacházím na Kanárských ostrovech, přesněji na ostrově Gran Canaria, ve městě Las Palmas.

        Lety proběhly hladce, z letiště jsem se do města na nádraží dostal taky s naprostou lehkostí, ovšem problém nastal, když jsem se měl setkat s Iňakim (borec, se kterým jsem si domluvil na pár dní ubytko zdarma přes couchsurfing.org). Když mi řekl, kam přijet, znělo to jednoduše: "Nasedni na autobus č. 17 a řekni řidiči, že chceš vysednout u SPARU (supermarket) naproti Ambulance." "Ok tedy," řekl jsem si. Nuže co se nestalo. Jaksi jsem neočekával, že španělé neumí anglicky, takže řidič na mě jenom blbě čuměl a já jeho pohled opětoval. Nakonec jsem koupil nějaký lístek a sledoval Interspar na každé zastávce autobusu. Samozřejmě v Las Palmas není jediný obchod s názvem SPAR a tak jsem vysedl jinde, než bylo domluveno. Iňakimu po pár chvílích tekly nervy, žeprý na mě nemá celé odpoledne a že si mám vzít taxík. Nakonec si tak jdu a Iňaki! "Hey man! What are you doing, man? It is so easy, don´t you see? Look! SPAR, Abulatorio!" Nevím jak mě našel, ale to mně bylo jedno. Problém vyřešen! Sděluje mi, že u něj doma můžu zůstat do pátku, pak mám zmizet. Předává mi klíče od bytu a mizí on. Spolu se mnou je tu nyní 22-letá Francouzka, v klidu Ital a nějaký třetí borec, který se se mnou před chvílí přišel seznámit. Moc ale nepokecáme. Překvapivě neumí vůbec anglicky. Jen španělsky! Nevím proč, ale španělsky se mi mluvit nechce.

        No, upřímně - s tou jazykovou bariérou bude ještě sranda. Ale třeba to bude výhoda a bude nás to alespoň nutit mluvit po jejich. Vždyť jsem tu první den a už se celkem chytám. Víc než sympatická asi Španělka mi dnes podržela dveře u vchodu a já jí řekl Gracias! (Někde se musí začít). Ona na to de nada señor Lobo. Uvidíme, třeba ji ještě navštívím. (Pro Iňakiho jsem dovezl Bechera, ovšem on tak rychle uprchl, že Becher ke vší smůle zůstal v kufru. Teď se jenom rozhodnout, s kým ho vypít (že mám na výběr!)

        No nic, dnešek jsem zakončil nákupem housek a pěkně hnusného salámu ve vzpomínaném SPARU, procházkou na pláž a snězením nákupu přesně na tomto místě. Je to tady hezké, ale chybí mi ke štěstí jedna věc, abych si už nemusel říkat: "Už jenom rok!," - najít byt. Ve středu přijede Verča, takže už tu nebudu sám a třeba se nám podaří něco sehnat. 

        Až na to, že si připadám hodně marně, si myslím, že se mi tady bude líbit..

        Autor: MV